Ach, ty dveře!

Ach,ty dveře!
Jo,jo! Bouchnout dveřmi není vždy to nejideálnější řešení.A tak,když se čas od času u nás toto zvukové znamení ozve,není to známkou průvanu nebo jiného vzdušného úkazu,alebrž špatné nálady jednoho a někdy i více členů rodiny.
Někdy tak přemítám,co s tím,neboť špatná nálada a s ní leckdy spojený vztek se jen těžko ovládají.A má-li někdy tento nekontrolovatelný vztek více lidí najednou,jsou z toho vždy galeje pro toho,kdo je částečně nebo úplně v pohodě.
Manžel přijde nasupený z práce a je oheň na střeše sotva se ho něžně zeptáte:“Tak,jakpak ses měl,broučku?“ A pravou vichřici rozpoutáte,zeptáte-li se po návratu rozčilené manželky:“Miláčku,koupila jsi cestou domů něco dobrého?“To abyste rovnou psali parte.A to nemluvím o tom,je-li zrovna před výplatou a vám zbývá ve spíži tak akorát buřt s chlebem.Ovšem,pozor na to parte!Ať je před a nebo po výplatě,pohřby jsou také celkem drahou záležitostí.Takže je vždy lepší dvakrát mlčet,nežli jednou pohřbívat.
Zcela zvláštní kapitolou jsou děti.Ty se vracejí pod otcovskou střechu namíchnutější leckdy více,než jejich rodní rodiče.A proto si musíme dát pozor na otázky typu:“Tak co,jak bylo ve škole?“,“Co tvá dívka (chlapec)?“(když se právě rozešli-což vy,pochopitelně nemůžete vědět),“Co si dáš k jídlu?“(právě,když je onen výše zmíněný buřt s chlebem) a tak podobně.A co už úplně odporuje logice je to,že se dá vše řešit v klidu a jen ti“ naši“ ignoranti to nejsou stavu pochopit.Nejsme-li zrovna ochotni přiznat si,že i s námi to cloumalo tzv.-od pangejtu k pangejtu,pak je pohroma zaručena.
A jsou i jiné další věci,které dokáží kompletní rodinné štěstí a idylku absolutně rozvrátit a tudíž stojí za to pořádné prásknutí dveřmi(Bože,co nám ty ubohé dveře vlastně udělaly?).Ovšem,když se pak nad tím vším soudný člověk zamyslí,přijde na to,že ze všeho nejlepší je …,místo dveří si pořídit
-Korálky-!!!
Fejeton - trochu pro úsměv, trochu pro zamyšlení....