1. díl - Vyrážíme na výlet

Na luženském nádraží bylo najednou jaksi živo. Od Kladna přijel rychlík s Jarčou v čele a na Žatec se připravoval osobák Regionova přezdívaný Velikonoční vajíčko. A my už víme proč, že. Pro ty, kdo tu s námi nebyli od začátku připomínám, že se mu tak říká proto, protože je tak strakatý. A do toho všeho tu ještě stojíme my s Papouškem a Brejlovečkem nachystaní na okružní cestu po středočeských kolejích.
"Tak, co bude? Pojedeme nebo tady budeme jen tak stát?" Pan strojvůdce Melíšek, který si dnes "osedlal" Papouška, neměl stání a už už by se rozjel do Rakovníka.
"Musíme ještě počkat, až odjede ten rychlík," opáčil jeho kolega a topič v jedné osobě pan Mráček.
Ale Jarče to dnes nějak dlouho trvalo. Abyste věděli, kdo je Jarča, tak poslouchejte. Jarča je stejně jako Vendulka motorový vůz 854, který vznikl z bývalého motoráčku 853. A stejně jako Vendulka je i Jarča tmavě červená s krémovým pruhem okolo celého tělíčka. Jen číslo má jiné. Jarča se pyšní s 854 032. Je tedy před Vendulkou. A co se stalo, že nemohla tak dlouho odjet z nádraží? Jedna babička si v čekárně zapomněla košík s posvícenskou husou a tak jí pro něj paní průvodčí musela dojít. Stejně jako včera Vendulku, tak i dnes Jarču to peří té husy šimralo v bříšku a ona div nevyprskla smíchy. Jen si tak lehounce pískla a už se rozjela na svoji poslední zastávku do Rakovníka.
"A teď pojedeme my." Zaradoval se Papouškův strojvůdce a pan topič naložil do kotle pěknou hromadu uhlí. Celý vlak se vydal za mizející Jarčou. Kolem byl krásný srpnový den, sluníčko se smálo vláčku na cestu a tak měli všichni za chvíli Rakovník na dohled. Jarča už stála u svého nástupiště a odpočívala před tím, než se zase bude přes Kladno vracet na Prahu. Papoušek si najel na prostřední koleje a zastavil se. Teď už předá vedení vlaku svému kamarádu Brejlovečkovi. Brejlovečkův pan strojvůdce byl rád, že už přišli na řadu a že bude moci protáhnout té své mašince motor. Nejprve ale musel počkat, až pan průvodčí Vonásek odbaví přistoupivší výletníky, kteří s námi pojedou na ten náš velký výlet, který právě tady, v Rakovníku, vlastně začínal. A kudy, že pojedeme? Inu, nejprve si projedeme trasu z Rakovníka do Berouna okolo krásného hradu Křivoklátu, potom se stočíme z Berouna do Prahy na hlavní nádraží, to zase pojedeme kolem neméně krásného hradu Karlštejna, poté se projedeme z Prahy po Pražském semmeringu do Hostivice (či Hostivic), abychom se přes Kladno vrátili zpět na nádraží v Lužné u Rakovníka. Bude to cesta dlouhá, ale určitě ne nezajímavá. Tak co, pojedete s námi? My se na vás budeme dozajista těšit. A co vy na nás?
"Pane Nováčku," to je pan strojvůdce z Brejlovečka, "vezmete nás s sebou?" "Ale samosebou. Máte už lístky? Jestli ano, tak jedeme!" Ale dnes už ne. Až zase příště. Zatím pa.